Nizozemská hymna
Vilém Nassavský | |
---|---|
Raná verze Wilhelma, jak se dochovala v rukopise z roku 1617 | |
Hymna | Nizozemsko Nizozemsko |
Jiné názvy | Het Wilhelmus Vilém |
Slova | Filip z Marnixu (?), 1568-1572 |
Hudba | neznámý, 1568 |
Přijata | 1932 |
Wilhelmus van Nassouwe vokální Problémy s přehráváním? Nápověda. |
Hymna Nizozemska a Nizozemského království je píseň Wilhelmus van Nassouwe (česky Vilém Nasavský). Pochází nejméně z roku 1572, což z ní činí nejstarší národní hymnu, která se dnes používá, za předpokladu, že je definována jako skládající se jak z melodie, tak z textu. Ačkoli „Wilhelmus” nebyl uznán jako oficiální národní hymna až do roku 1932, byl přesto velmi populární u části holandské populace a znovu se objevil při několika příležitostech v průběhu nizozemské historie, než získal jeho současný status. Byla také hymnou Nizozemských Antil v letech 1954 až 1964.
„Wilhelmus” vznikl v holandském povstání, boji národa za dosažení nezávislosti na španělské říši. Vypráví o otci národa Vilémovi Oranžském, který byl v Nizozemsku pod španělským králem. V první osobě, jako by citoval sám sebe, mluví Vilém k Holanďanům jak o vzpouře, tak o svém vlastním, osobním boji: být věrný králi, aniž by byl nevěrný svému svědomí: sloužit Bohu a Holanďanům. V textu se Vilém srovnává s biblickým Davidem, který slouží pod tyranským králem Saulem. Tak jako milosrdný David porazí nespravedlivého Saula a Bůh mu ho odmění izraelským královstvím, tak i Vilém doufá, že bude odměněn královstvím. Jak "Wilhelmus", tak holandská vzpoura by měly být viděny ve světle reformace 16. století v Evropě a následné pronásledování protestantů španělskou inkvizicí v Nizozemí. Militantní hudba se ukázala jako velmi užitečná nejen při zesměšňování římských úředníků a represivních monarchů, ale také při vytváření třídně přesahující sociální soudržnosti. Úspěšným spojením žalmické postavy s politickou relevancí je „Wilhelmus” vynikajícím příkladem žánru.
Historie hymny
Nizozemskou hymnou je královský „Vilém“, oficiálně přijatý v roce 1932. Autoři nejsou známí a titul pochází od jména nizozemského národního hrdiny, Viléma I. Oranžského. Je to jedna z nejstarších hymen na světě, která pochází ze staré francouzské vojenské písničky ze středověku. Na tak dávné časy ukazuje nepravidelnost melodie, zachycovaná orientačně do čtyřčtvrtečního, dvoučtvrtečního i tříčtvrtečního taktu. Text je akrostich: počáteční písmena slok tvoří jméno hrdiny – Willem van Nassov. Obsahem jsou si podobné sloky, brané z obou konců, tedy první a patnáctá, druhá a čtrnáctá atd. Nejdůležitější je osmá, prostřední sloka. V současnosti se zpívá první a šestá sloka (zvýrazněny).
Text a český překlad hymny
Původní znění (1568) | Současná verze | Český překlad |
---|---|---|
První sloka | ||
Wilhelmus van Nassouwe | Wilhelmus van Nassouwe | Jsem Vilém Nassavský |
Druhá sloka | ||
In Godes vrees te leven | In Godes vrees te leven | |
Třetí sloka | ||
Lydt u myn Ondersaten | Lijdt u, mijn onderzaten | |
Čtvrtá sloka | ||
Lyf en goet al te samen | Lijf en goed al te samen | |
Pátá sloka | ||
Edel en Hooch gheboren | Edel en hooggeboren, | |
Šestá sloka | ||
Mijn Schilt ende betrouwen | Mijn schild ende betrouwen | Ty, můj Bože a Pane |
Sedmá sloka | ||
Van al die my beswaren, | Van al die mij bezwaren | |
Osmá sloka | ||
Als David moeste vluchten | Als David moeste vluchten | |
Devátá sloka | ||
Na tsuer sal ick ontfanghen | Na 't zuur zal ik ontvangen | |
Desátá sloka | ||
Niet doet my meer erbarmen | Niet doet mij meer erbarmen | |
Jedenáctá sloka | ||
Als een Prins op gheseten | Als een prins opgezeten | |
Dvanáctá sloka | ||
Soo het den wille des Heeren | Zo het den wil des Heren | |
Třináctá sloka | ||
Seer Prinslick was ghedreven | Zeer christlijk was gedreven | |
Čtrnáctá sloka | ||
Oorlof mijn arme Schapen | Oorlof, mijn arme schapen | |
Patnáctá sloka | ||
Voor Godt wil ick belijden | Voor God wil ik belijden |
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu nizozemská hymna na Wikimedia Commons
Hymny evropských států | |
---|---|
Nezávislé státy | Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán |
Teritoria, kolonie a zámořská území | Alandy (FIN) • Faerské ostrovy (DNK) • Gibraltar (GBR) • Grónsko (DNK) • Guernsey (GBR) • Jersey (GBR) • Ostrov Man (GBR) • Republika srbská (BIH) |
Státy bez plného uznání |