Eugen Kumičić
| Eugen Kumičić | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. ledna 1850 Brseč |
| Úmrtí | 13. května 1904 (ve věku 54 let) Záhřeb |
| Místo pohřbení | Mirogoj (45°50′9″ s. š., 15°59′16″ v. d.) |
| Pseudonym | Jenio Sisolski |
| Povolání | spisovatel, novinář a politik |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Politická příslušnost | Strana práva |
| Vlivy | Émile Zola |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eugen Kumičić někdy jako Evgenij[1] (11. leden 1850 Brseč – 13. květen 1904 Záhřeb) byl chorvatský realistický spisovatel, dramatik a politik. Psal také pod pseudonymem Jenio Sisolski.
Biografie
Vystudoval gymnázium v Rijece, studoval medicínu v Praze, historii, filozofii a geografii ve Vídni.[1] Učil na středních školách v Splitu, Zadaru a Záhřebu.
V roku 1884 byl zvolen do chorvatského parlamentu, kde vystupoval proti maďarské politice. Byl členem Strany práva.
Ve své literatuře uplatňoval naturalistické postupy, popisoval každodenní život istrijských rybářů a námořníků, ale také městský život, pro který je naturalizmus nejvíce příznačný. Nicméně i on byl ovlivněn Augustem Šenoou, ve kterém ještě přežívá nemálo postupů romantických.[1] Ke konci své literární kariéry tvořil také historické romány, volně založené na důležitých postavách chorvatských dějin.
Dílo
- Slučaj, novela (1879)
- Olga i Lina, roman (1881)
- Jelkin bosiljak, pripovijest (1881)
- Neobični ljudi, pripovijest (1882)
- Primorci, roman (1882)
- O romanu, esej (1883)
- Začuđeni svatovi, roman (1883)
- Ivan Turgenjev, esej (1883)
- Gospođa Sabina, roman (1883)
- Ubilo ga vino, pripovijest (1884)
- Sirota, roman (1885)
- Pod puškom, pripovijest (1886)
- Preko mora, pripovijest (1889)
- Saveznice, pripovijest (1889)
- Teodora, roman (1889)
- Otrovana srca, pripovijest (1890)
- Sestre, drama (1890)
- Obiteljska tajna, komedija (1890)
- Zablude naše kritike, esej (1890)
- Broj 84 i 85, pripovijest (1890)
- Crn Božić, pripovijest (1890)
- Tri mučenice, pripovijest (1890)
- Mladost-ludost, pripovijest (1891)
- Urota zrinsko-frankopanska, povijesni roman (1893)
- Pobijeljeni grobovi, pripovijest (1896)
- Poslovi, drama (1898)
- Petar Zrinski i Fran Krsto Frankopan i njihovi klevetnici, esej (1899)
- Petar Zrinski, povijesna drama (1900)
- Kraljica Lepa ili propast kraljeva hrvatske krvi, roman (1902)
V češtině
- Na druhém břehu moře: povídka – přeložil Josef Paulík. Praha: Jan Otto, 188-
- Rodinné tajemství: činohra ve třech jednáních – př. Ignát Hořica. Praha: Mamert Knapp, 1900?
- Sestry: drama ve třech dějstvích – př. Josef Paulík. Praha: M. Knapp, 1900?
- Vzpoura Zrinsko-Frankopanská – př. Jan Koch. Praha: Lidové noviny, 1908 [titulní strana ve večerním čísle 29]
- Neobyčejní lidé – in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 19; úvod František Sekanina; př. František Veverka. Praha: J. R. Vilímek, 1912
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eugen Kumičić na slovenské Wikipedii a Eugen_Kumičić na chorvatské Wikipedii.
- ↑ a b c Slovník spisovatelů Jugoslávie. Praha: Odeon, 1979. S. 290.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugen Kumičić na Wikimedia Commons
Autoritní data  |
|
|---|
